Slavní rodáci a obyvatelé Pátku

Karel Lanz

houslařský mistr
KDY: * 1754

Karel Lanz byl obratný mechanik, výborný houslista a klarinetista. Vyráběl také foukací hudební nástroje, klarinety, hoboje, zhotovoval veškeré hudební nástroje pro radonickou kolaturu. Jedny jeho housle našel později na půdě mlynář Špaček.

Bendů

houslařská rodina
KDY: 18. století
ZAJíMAVOST: Jeden exemplář jejich houslí je uložen v Národním muzeu v Praze

Bedřich Schnirch

inženýr, projektant a inspektor c. a k. státní dráhy v Praze
KDY: narodil se v Pátku 7. června 1791, zemřel 25. listopadu 1868 ve Vídni

Bedřich Schnirch se narodil na páteckém zámku v rodině správce premonstrátského hospodářství. Do školy chodil patrně v Radonicích nad Ohří, ale možná v Peruci. Střední školu studoval v Hornu a po smrti otce v dolnorakouské Kremži. Ve studiích pokračoval v letech 1819 - 1821 na vídeňské polytechnice. Pro hraběte Franze Antona Magnise, majitele Strážnického panství, navrhl technickou novinku - řetězový most, první v kontinentální Evropě. V roce 1842 se stal hlavním inženýrem na vídeňském ředitelství železnic. Na světové výstavě v Londýně v roce 1862 získal zlatou medaili za konstrukci řetězového mostu přes vídeňský dunajský kanál, postavený 1847-1848 Vojtěchem Lannou. Za své celoživotní zásluhy obdržel rytířský kříž řádu Františka Josefa.

Strážnický řetězový most - první řetězový most v kontinentální Evropě o délce 29m byl vybudován podle jeho projektu ve Strážnici přes řeku Moravu v roce 1824.

Most přes Ohři - řetězový most dle návrhu B. Schnircha přes Ohři u Žatce vystavěn v letech 1826-1827.

Most císaře Františka I. - nejdelší ze Schnirchových řetězových mostů (délka 413 metrů) byl v Praze po Karlově mostě v pořadí teprve druhým trvalým mostem přes Vltavu. Vznikl v letech 1839–1841 u dnešního Národního divadla a jeho stavba stála přibližně 330 000 zlatých. Roku 1898 byl provoz na mostě ukončen.

Stádlecký most - most dal v letech 1847–1848 postavit podle projektu Bedřicha Schnircha a Františka Josefa Gerstnera českobudějovický podnikatel Vojtěch Lanna. Původně vedl přes Vltavu v Podolsku (na silnici z Tábora do Písku). V 30. letech 20. století jej nahradil železobetonový Podolský most, ale oba mosty zde existovaly společně ještě osmnáct let. V sedmdesátých letech 20. století byl řetězový most rozebrán a přemístěn ke Stádlci do údolí Lužnice. Je to jediný dochovaný most v empírovém stylu v naší zemi.

Řetězové střechy - v roce 1826 získal B. Schnirch patent na stavbu střech z kujného železa, tj. visutých nebo zavěšených střech, a společně se svým synovcem Ing. Josefem Emanuelem Schnirchem se věnoval jejich stavbě další dva roky. Důvodem pro jejich stavbu byla snaha o omezení častých požárů. Jedinou střechou, která se zachovala do dnešní doby, je střecha domu v historickém centru Banské Bystrice. Jedná se o jedinou střechu tohoto druhu na světě.

Benedikt Roezl

cestovatel, zahradník
KDY: do Pátku se jeho rodina přistěhovala roku 1829, mladý Benedikt zde navštěvoval místní školu

Významný zahradník s fenomenální pamětí, schopný organizátor, etnograf a cestovatel po amerických kontinentech, "Lovec orchidejí". Objevil a pojmenoval 56 nových druhů rostlin, jeden rostlinný rod nese jeho jméno Roezlia. Hovořil mnoha jazyky, pořádal četné přednášky a svými odbornými články přispíval do cizojazyčných časopisů. Po definitivním návratu z Ameriky žil skromně v Praze, v r. 1898 založil a finančně i texty přispíval do časopisu Flora, který vychází dodnes. Vlastní pílí, bez protekce, domohl se v cizině mnoha poct a vyznamenání. Odborná veřejnost mu vyslovila a vzdala hold v časopisu Gartenmagazin slovy v nekrologu: "Byl nejčilejším, nejvěhlasnějším sběratelem rostlin 19. století".

V Pátku č. p. 18, kde s rodiči od pěti let žil a navštěvoval místní školu, vyučil se zahradnickému umění svého otce, jenž spravoval rozsáhlé premonstrátské zahradnictví, byla umístěna pamětní deska. V Praze, na Karlově náměstí, mu byl postaven pomník (viz Muž, který dostal pomník omylem) a v Horoměřicích, kde se narodil, postavili svému slavnému rodákovi pomník před budovou úřadu. Benedikt Roezl je pochován v hrobě svého otce v Panenském Týnci.

Emil Holub

cestovatel
KDY: rodina se do Pátku přistěhovala roku 1857 z Holic, Emil Holub poté studoval na gymnáziu v Žatci

Celým jménem Emilian Carl Johann Holub, slavný cestovatel po Africe, kde strávil během dvou pobytů celkem jedenáct let. Díky nevídané šíři svých zájmů (byl zdatným kreslířem, sběratelem, archeologem, etnografem, měl zájem o zoologii, paleontologii, meteorologii, kartografii, botaniku), přivezl nevídaně rozsáhlé a rozmanité sbírky, které představil veřejnosti v několika výstavách. Dodnes vzbuzují úžas množstvím vystavených exponátů. A to vše ve vlastní režii.

Zamýšlel vybudovat ve své vlasti Africké muzeum, ale nepodařilo se. Po vyhodnocení situace se nakonec rozhodl své sbírky rozdat, prodat. Velkými soubory předmětů podělil 113 institucí v zemích rakousko - uherské monarchie a 14 v zahraničí, nepočítaně předmětů věnoval také četným menším muzeím a hojně obdaroval i přírodovědné kabinety mnoha škol.

Intenzivně se věnoval přednáškám, napsal bezpočet článků, reportáží, odborných publikací a jeho cestopisy z obou cest - Sedm let v jižní Africe a Druhá cesta po Africe - zaujímají přední místo v české cestopisné literatuře. Napsal a vydal první knižní popis Viktoriiných vodopádů.

Svůj život podřídil jediné myšlence: "Toužil jsem prospěti vědě a vlasti své." Zemřel na útrapy a nemoci z afrických cest. Za svoji celoživotní činnost obdržel 34 různých řádů a ocenění mnoha zemí. Pochován je na centrálním hřbitově ve Vídni. Pozůstalost po slavném cestovateli pečlivě opatrovala manželka Roza (Růžena) a věnovala rodným Holicím, které postavily svému slavnému rodáku pomník a vybudovaly Památník Dr. Emila Holuba. V Praze o odkaz E. Holuba pečuje Národní muzeum - Náprstkovo muzeum afrických, asijských a amerických kultur. V Pátku byla na dům č. 68, kde Emil Holub žil se svými rodiči umístěna pamětní deska.

Václav Březina

malíř
KDY: narodil se v Pátku r. 1862, zemřel r. 1906 v Jindřichově Hradci

Václav Svatopluk Březina se narodil v Pátku v rodině ředitele školy. Po absolvování gymnázia studoval na pražské Akademii u profesora Františka Čermáka. Později odešel do Vídně, kde se seznámil s J. Mařákem, vrátil se s ním do Prahy a stal se jedním z prvních žáků speciální krajinářské školy prof. Julia Mařáka na pražské malířské Akademii (později jej J. Mařák vyzval ke spolupráci na výzdobě interieru Národního muzea). Po ukončení studia žil v Lenešicích a po r. 1902 se odstěhoval do Mladé Boleslavi, kde si otevřel soukromou krajinářskou školu. Svými obrazy obesílal výstavy v Praze, samostatně vystavoval v Mladé Boleslavi a Jindřichově Hradci, kde se jeho tvorba pro vážné onemocnění srdce náhle uzavřela. Pochován byl v rodinném hrobě v Lázních Bělohrad, ale po čase byly jeho ostatky převezeny do Prahy na Vyšehradský hřbitov.

Jeho bratr Otakar Březina byl v letech 1898 - 1905 správcem velkostatku v Pátku.

Hrady a zámky Českého středohoří a Poohří: Milešov - Pátek - Skalka - Stekník - Vrbičany
  © 2019 Alšík & Co. ~ All rights reserved | Design by W3layouts